Přesně, to co jsi viděl na náhledovce, není v žádným případě lež. Programátoři jsou šlechta. A 180k měsíčně je naprosto realistický i po pár letech zkušeností. Pojďme se podívat, jak toho můžeš dosáhnout i ty.
Nejedná se o žádný formát investiční ani daňové rady. Divák na sebe přebírá veškeré riziko při aplikování informací v tomto příspěvku.
HMM TO SE PODÍVEJME, ZASE MLUVÍME O PENĚZÍCH
Přemejšlíš zrovna, jaký zaměstnání by pro tebe bylo nejlepší? Jakým způsobem si nejlíp vydělat co nejvíc peněz, aniž bys musel strávit 9 let na výšce a potom 12 hodin denně v práci? Určitě víš, že například doktoři, právníci, nebo manažeři a ředitelé poboček vydělávají fakt dardu. Mluvíme tu o nízkých statisících měsíčně.
Problém ale je, že zaprvý jsou tyhle kariéry extrémně náročný na informace, který se musíš naučit, a vyučení, kterým si musíš projít, ale taky ti bude trvat mnohdy desítky let, než si vůbec začneš vydělávat nějaký ty solidní peníze. Třeba začínající právníci, respektive koncipienti si na začátku určitě moc nevydělají. Stejně tak doktoři. A než se staneš vyšším manažerem, budeš muset v daný firmě dělat kariéru a šplhat po zádech ostatním dlouhý léta až desetiletí. Kdo na tohle má náladu?
Naštěstí je tady jednoduchá odpověď. Programování. Ajťáci jsou taková svoje vlastní třída. Jsou to prostě nerdi, který byli odměněný vysokýma platama za dělání mnohdy minima práce, mnohdy z pohodlí domova. A navíc jim na Tinderu – teda Linkedinu – celej den píšou hezký holky. Takže úplnej opak toho, co bys čekal od nerdů v realitě 
BEJT PROGRAMÁTOR MÁ S SEBOU SPOJENOU ŘADU VÝHOD, KTERÝ TU V DETAILU PROBEREME:
NÍZKÁ DOBA ZAUČENÍ A SENIORITA
Programátoři se klasicky řadí do tří skupin: Junior, Medior a Senior. To nemá nic společnýho s věkem, ale s dýlkou tvejch praktickejch zkušeností. Praktickejch znamená ty, za který dostáváš zaplaceno. Ačkoliv doktoři musí vystudovat školu a mít všemožný tituly, což ti samo zabere skoro 10 let, programátoři nic takovýho nepotřebujou. Jasně, může ti pomoct, pokud máš titul z nějaký IT školy, ale v konečným důsledku je nakonec praktická zkušenost to nejdůležitjší. A co je srandovní je taky to, že to, co je praktická zkušenost, nikdo pořádně nedefinoval. Takže když řekneš že máš “dva roky zkušeností”, tak to taky klidně může znamenat, že jsi poslední dva roky každý pondělí odpoledne pár hodin programoval v rámci nějaký brigády. Jsi tím pádem medior? Možná? Takže to může vopravdu znamenat cokoliv.
Junioři to nemají jednoduchý. Zvlášť pokud jsi doma zbastlil pár hobby projektů o napodobenině flappybirda, a jdeš se ucházet o svou první práci. Pravděpodobně budeš muset počítat s nějakou brigádkou za 200 korun na hodinu, ale to nevadí. Jsi tu proto, abys sbíral zkušenosti. Kolik myslíš, že je potřeba let zkušeností na to, aby se z tebe stal medior nebo senior? Z mejch osobních zkušeností se často říká 5 let, ale podle slov jedný recruiterky “Někdo je seniorem za dva roky, a někdo ani za deset…” Takže jako vždy je to o skillu. Nebo taky o tom, jak se umí člověk prodat na pohovoru. Ale o tom až později. Prostě je reálný být za 3 roky seniorem. Dokonce i ty dva se dají. A jako senior si samozřejmě můžeš sáhnout na ty největší peníze.
VÝBĚR JAZYKŮ
Jak už to tak bejvá, je spoustu možností i v programování, na jakej jazyk nebo styl práce se zaměřit. Máš jazyky, který slouží k obsluze linek a robotů, jazyky který používají velký banky na vývoj aplikací, nebo jazyky pro mobilní zařízení, A samozřejmě i pro web. Nebo můžeš dělat něco, co nemá s kóděním moc společnýho. třeba devops nebo síťařinu. Výběr správnýho odvětví bude dost důležitej kvůli tomu, abys mohl vydělat co nejvíc. Určitě ti je jasný, že jazyky, který používají velký banky, budou daleko líp placený, než třeba jazyk používanej na obsluhu PLC robotů nebo síťařina. Teď jsou na tom nejlíp v Česku jazyky jako JAVA, C# a devops.
Aaaa tady bacha. Vsadim se, že sis myslel; “JOOO mě hrozně baví hrát hry takže chci programovat hry!“ Kámo, to rozhodně nejsi jedinej. Tohle si myslel skoro každej. A podle toho to taky vypadá. Vývoj her je ta nejhůř placená a nejnáročnější práce vůbec. Proč? Protože to chce dělat každej. Nabídka a poptávka. Takže nedoporučuju.
VÝBĚR KLIENTŮ
Pokud umíš cizí jazyky, nebo aspoň angličtinu, (A pozor, nemusí to bejt pomalu ani B2, znal jsem holku, která sotva uměla anglicky a nebyl problém) tak se můžeš ucházet o pozice pro zahraniční firmy. Samozřejmě ty firmy budou přímo hledat lidi žijící v Česku, ale pokud budou ze zahraničí, budou určitě mít větší budget. Obvykle je možný přijít si tak na 20 až 30 % víc, pokud tě neodrbou místní agentury přes který s nima budeš spolupracovat. Není neobvyklý, že si místní agentura nechá i polovinu tvýho platu. Ale to je bohužel realita. Obvykle velký zahraniční firmy, co tu hledají kandidáty, nemůžou brát kontrakty napřímo. Takže musíš jít přes agenturu, která s nima má dohodu. Pořád ale dostaneš víc, než ze spolupráce s čistě českýma firmama. Takže zahraniční projekty jsou vždycky lepší.
ZAMĚSTNANEC NEBO OSVČ
(Nechce se mi tady barvitěji rozvádět tohle téma, protože nejsem daňový expert a tohle v žádným případě není daňová rada. Ale pokud bys pogooglil, najdeš spoustu článků o tom, proč programátoři dělají raději na IČO.)
Hlavní výhodou je úspora pro klienta, který za tebe nemusí nic odvádět státu. Taky ti nemusí platit dovolenou, stravenky ani žádný jiný výhody. takže v konečným součtu na tobě oproti běžnýmu zaměstnanci ušetří tak 1.5 až dvojnásobek tvý výplaty. A o tolik víc ti může zaplatit na IČO. Samozřejmě tě taky může vypovědět smlouvu ze dne na den, nebo ti prostě nezaplatit. Ale to jsou rizika, který prostě podnikatelé podstupujou) A asi to nejdůležitější. Jako zaměstnanec budeš kompenzovanej značně hůř, než jako OSVČ.
Je mi samozřejmě jasný, že bys pravděpodobně OSVČ bejt nechtěl, určitě o tom nic nevíš a máš z toho tim pádem strach. A to je naprosto normální lidská vlastnost. Měl bys ale vědět, že ta možnost tady je a jakmile posbíráš dostatek informací, bude ti jasný, jaký jsou zde výhody i nevýhody. Možnost bejt OSVČ vznikla v Česku spíš z takový nouze, kdy programátoři byli tak moc žádaný, že si opravdu mohli diktovat podmínky. V žádným případě tě tu nenabádám, aby jsi hned šel dělat na IČO. Navíc si musíš dát bacha na takzvanej švarc systém. Prostě musí existovat důvod, proč volíš místo zaměstnání radši podnikání. Rozhodnutí je jako vždy na tobě.
Nejzajímavější informace je pro nás z hlediska daní (A pozor, tohle video není žádná investiční ani daňová rada, pouze moje zkušenosti). Nejenom, že jako zaměstnanec ty sám platíš větší daně, (momentálně asi 23 %) ale i tvůj zaměstnavatel za tebe musí odvádět dalších asi 33 % na kraviny jako sociální a zdravotní. To jsi možná ani nevěděl co? No a když by to tvůj zaměstnavatel nemusel odvádět, tak to přece mohl dát tobě, namísto státu. Takže teoreticky je tvoje efektivní daňová sazba skoro 50 %. Hustý co? A jak to mají OSVČ?
Nejenom že do příjmů zhruba 2 miliony ročně zaplatíš celkovou daň jenom asi 13 % namísto 23 %, ale tvůj klient za tebe nemusí odvádět vůbec nic. Takže ti jednoduše za tvou práci může dát o těch 33 % víc. A pozor, protože jako OSVČ nemáš nárok na placenou dovolenou a nemocenskou, stravenky a podobný kraviny, i když to často některý klienti tajně nabízejí i ičařům, musíš si tyhle věci připočítat do svý sazby. To je všechno totiž další úspora pro klienta. Pokud jsi OSVČ a musíš si obstarat vlastní vybavení, pracuješ z domova a nemáš dovolenou ani benefity, tak to je minimálně dalších +20 % o který bys měl dostat víc. Takže oproti platu zaměstnance a sazby ičaře bude mnohdy i víc než 50% rozdíl.
PRÁCI MŮŽEŠ DĚLAT ODKUDKOLIV
Pokud pominu přestěhování do jinýho státu, což je značná komplikace a stíží ti to hledání pozic, tak programátořinu obvykle můžeš dělat z domova. To znamená, že můžeš bydlet kde chceš. Štve tě už Praha? Tak se přestěhuj na vesnici nebo do menšího města. Můžeš bydlet v daleko hezčím a levnějším prostředí, a dělat na dálku do prahy nebo třeba do Amsterdamu a budeš brát daleko víc, a utratíš daleko míň, protože nežiješ v drahým městě. Tomu se kamaráde říká geoarbitráž.
POJĎME SE TEDA KONEČNĚ PODÍVAT NA TY ČÍSLA
Pokud chceš optimalizovat to, kolik vyděláváš, popíšu ti tady, čeho můžeš docílit. Pokud nemáš žádný zkušenosti, sežeň si nejlíp přes známost nějakou brigádu. Nejlíp něco, kde tě naučí nebo nechají kódit. Samozřejmě většinu věcí se musíš doma naučit sám. Počítej tak s dvoustovkou na hodinu. Nejlíp, když si vybereš něco, co je v oblasti, kde jsou peníze, jako třeba finanční sektor. Nebo devops. Na týhle pozici můžeš strávit tak jeden až dva roky. Nasbíráš spoustu zkušeností a stane se z tebe takovej horší medior. S rokem až dvěma zkušeností se můžeš ucházet o nabídky buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ. Pravděpodobně můžeš očekávat nabídky kolem 60 až 100 tisíc na IČO, spíš kolem těch 70. Pokud chceš zůstat zaměstnancem, viděl bych to maximálně na 50.
A teď bacha, víš který lidi vydělávaj nejvíc peněz? Ti, co často mění pozice. A to osvčařům hraje do karet. Od těch je očekáváno, že budou brát krátkodobější projekty, řekněme jeden rok… Takže jakmile si seženeš pozici za 80k na IČO, můžeš tady zústat zhruba rok, a ke konci projektu se začít poohlížet po nějaký další zajímavý nabídce. S třema lety zkušeností, decentní znalostí angličtiny a dobrým programovacím jazykem v portfoliu už si můžeš jako pokročilejší medior či začínající senior říkat o částky, který jsou na českým trhu naprosto běžný.
A kolik že to je? Kdekoliv od 150 do 180 tisíc Kč měsíčně. A to se bavíme o sazbu za dvacet člověkodní. Pokud má ten měsíc víc dní, tak to bude reálně víc. A je to, za tři roky od teďka si můžeš sáhnout na 180k měsíčně. Docela dobrý co? Takže tak to je. Programátor s třemi a více let zkušeností, a s dobrým jazykem může mít kdekoliv od 150 – 180k měsíčně. A jako zaměstnanec by to bylo zhruba kolem 70 – 120k maximum. A samozřejmě potkáš spoustu programátorů, který berou daleko daleko míň. Většinou proto, že neznají svojí cenu, nebo jsou prostě spokojení, tam kde jsou a s tím kolik mají. A to je taky v pohodě. Ale ty už teď víš víc.
ALE BACHA, NENÍ TO TAK JEDNODUCHÝ, JINAK BY TO DĚLAL KAŽDEJ. JSOU TU I NEVÝHODY:
DRSNÝ POHOVORY
Určitě už jsi slyšel o pohovorech, kterýma programátoři musí projít. Možná budeš mít štěstí, ale ve většině případů jsou tyhle pohovory vícekolový zkoušení jako ve škole. A co víc, budou se tě ptát na nejrůznější kraviny, který nemají s tím, co budeš nakonec dělat mnohdy nic společnýho. A ty to musíš trpět. A hlavně nezapomeň, že není vše jenom o technických schopnostech. O to důležitější je udělat dobrý dojem jako osobnost, a umět se prodat. Nakonec o tom, jestli tě vezmou nebo ne, stejně nerozhoduje technickej recruiter, ale manažer.
PŘIBÝVAJÍCÍ KONKURENCE
Říká se, že tím, jak vysoký jsou platy programátorů, a neustále přibývá i studentů, co se učí kódit, musí zákonitě platy začít jít dolů. Já si to ale nemyslim. Tohle se říká už minimálně deset let. A jsme na tom pořád stejně. Navíc aby se člověk naučil kódit, musí to fakt chtít. Musí ho to bavit. Nikdo nevydrží u programování, pokud jediná jeho motivace bude vysokej plat. Ty dva až tři roky zkušeností a domácí příprava na pohovory jsou prostě fakt náročný. A drtivá většina lidí to vzdá, než se vůbec někam dostane.
AI
Už asi 30 let se říká, že brzo se budou programy psát samy. Ovšem až v posledním roce to vypadá, že se to fakt brzo stane. To, co umí umělá inteligence je dost hustý. Ač si nemyslím, že by AI v nejbližší době nahradilo všechny programátory, tak je tu určitý riziko, že do řekněme pěti let bude většina programátorů nepotřebná. Stát se to nemusí, ale je dobrý s tím počítat. Takže tu nastává otázka. Má smysl začínat s kóděním, pokud je šance, že tě za 5 let nahradí mašiny? Já bych řekl, že jo, můžeš si ale vybrat zaměření, který nebude tak jednoduše nahraditelný. Například devops, který je hodně hands on, mi přijde jako věc, kterou AI rozhodně nezvládne tak rychle. Co třeba komunikace se zákazníkem? Nebo management? Joo to je jiná.
A pokud všechno selže, tak budeš muset doufat, že si za těch pár let, než s náma zatočí umělá inteligence, vyděláš takovej balík peněz, že tě už uživí sám a ty už nebudeš muset vůbec pracovat. Pokud bys chtěl vědět, jak na to, tak klikni na video pod článkem. Nezapomeň mi leavnout nějakej komentář, a přeju hodně štěstí při kódění.
