Nejedná se o žádný formát investiční ani daňové rady. Divák na sebe přebírá veškeré riziko při aplikování informací v tomto videu.
Přemýšlel jsi někdy, kolik peněz by bylo potřeba na to, abys už nikdy nemusel chodit do práce? Žádný vstávání, žádnej šéf, osm hodin denně, plus čas strávenej cestováním je odteď naprosto celej tvůj? Ať už ho strávíš u počítače, v posilovně, brigádama, dobrovolničením nebo na pláži je zcela na tobě… A všechny tvoje náklady pokryjou peníze, který jsi si vydělal a ušetřil? Tak tomu se kamaráde říká Finanční Nezávislost. A tom je přesně tento článek!
Většina lidí, který nemají vůbec ponětí o týhle problematice by o tom přemýšleli následovně; “Noo tak potřebuju řekněme 30 000 měsíčně abych mohl žít, je mi třicet, takže počítám že budu žít ještě aspoň 60 let, to znamená že musím naspořit 30 000 x 12 (za rok) x 60, což je 21 600 000 nebo skoro milion dolarů. A to ani nevím, jestli ve stáří nebudu potřebovat nebo chtít víc?”
Zní to jako naprosto nerealistickej sen? Získat s průměrnou mzdou kolem 40 tisíc v česku takovou sumu peněz, abych si mohl dovolit do konce života nepracovat? Na první pohled ta částka může znít nereálně, ovšem chybí tady kompletní ponětí o nástrojích, který nám buď můžou pomoct, a nebo nám naopak škodí, složený úročení, investování, prodlužující se délka života nebo inflace, jsou jen pár z těch, které by mě napadly.
INFLACE
Než začneme, přijde mi vhodný zmínit inflaci, což je velmi důležitý negativní faktor, se kterým musíme počítat. V jednoduchosti je to rychlost, s jakou naše peníze ztrácí svou kupní sílu. Průměr je lehce pod 3% ročně. Pokud si pamatujete dobu, kdy před deseti lety stály obědy 100 korun a dneska je to 150,-, tak to je přesně efekt inflace. To znamená, že nejenom potřebujeme našetřit hodně peněz, ale ještě musíme počítat s tím, že každý rok naše peníze ztrácí na hodnotě, takže potřebujeme víc a víc, abychom se uživili.
PRAVIDLO 4%
Základní chyby, který se lidi dopouštějí a většinou vzdávají tenhle sen o finanční nezávislosti je, že neznají možnosti investování a rozmnožování majetku. I já jsem ještě před pár lety nevěděl o lepší investici, než je stavební spoření, který tehdy dohromady s úroky a bonusem od státu vynášelo asi 4% ročně. Ve skutečnosti ale existuje daleko větší svět nejrůznějších investic, které jsou výnosnější, flexibilnější a mnohdy i bezpečnější. Ten hlavní, na který já se zaměřuju, je akciový trh. Pravděpodobně už jsi slyšel o pravidlu 4%. Akciový trh jako celek má určité vlastnosti, které se minimálně za posledních 100 let nezměnily a které je potřeba znát.
Například, že trh jako celek vynáší v průměru 10 % ročně. A taky, že akcie v průměru na dostatečně dlouhém horizontu, řekněme 15 až 25 let, vždycky roste. Tohohle se chytila před třiceti lety takzvaná Trinity study, studie z Ameriky, která si dala za úkol vypočítat, jaký podíl portfolia můžu ročně odprodávat, abych po dobu třiceti let měl z čeho žít a moje portfolio nekleslo na 0. Třicet let je to protože Američani počítali s délkou důchodu zhruba 30 let. Dneska už bych řekl, že je to jinak, a pokud chceš být rentiérem ve třiceti, tak bych počítal alespoň s 60 lety důchodu. A pokud uvážíme progress ve zdravotnictví, tak bych pomalu počítal se stovkami let jako nejpozitivnější scénář.
Tahle studie přišla s číslem 4%. To znamená, že pokud mám portfolio o hodnotě 10 milionů, můžu každý rok odprodat 4%, tedy 400 tisíc, a navíc tohle číslo ještě každý rok zvýšit o inflaci, která byla průměrně asi 3% (takže zhruba 12 tisíc první rok), a teoreticky bych měl mít 96% šanci, že budu mít na konci těch 30 let ještě nějaké peníze nazbyt, ve většině případů dokonce daleko víc, než s kolika jsem začal.
Okej, to už začíná znít reálněji že? To by v praxi znamenalo, že pokud mám 25 násobek svých ročních výdajů, nebo třista násobek svých měsíčních výdajů, tak mi pravděpodobně vystačí peníze na minimálně 30 let, a pravděpodobně mnohem déle. Takže pokud chci 30 000 měsíčně, potřebuju devět milionů korun. To je o poznání lepší než těch předchozích 21 milionů ne?
JAK TO MAJÍ OSTATNÍ DRUHY INVESTIC?
Samozřejmě tohle je příklad pouze pro akcie. Pokud bych investoval například do nemovitostí, pak bych mohl žít z pronájmů, který mi budou platit nájemníci. Pokud bych investoval do půjček, tak můžu žít z úroků, stejně tak u dluhopisů a tak podobně. Obvykle mají takové dostatečně rozdiverzifikované investice návratnost kolem 10 %. Někdy je, ale jako v případě akcií, těchhle 10 % pouze ve formě růstu v jejich hodnotě, a ta může kolísat. Na druhou stranu půjčky můžou mít ve smlouvě, že těch 10 % ročně ve formě úroku bude vypláceno pěkně každý měsíc.
Takže ten 10% výnos z každé investice se dá brát jako díl složený ze dvou částí, část, která je jen teoretická a peníze z ní mi nechodí na účet (jako například rostoucí cena u akcií nebo nemovitostí), a část, která je mi vyplácená pravidelně, tzv. cashflow a kterou skutečně dostávám na účet (to jsou například dividendy, úroky z půjček nebo nájem). Podle toho, jestli chci radši všechny výnosy vyplácené jako cashflow (což se hodí ve stáří nebo když už chci z portfolia čerpat), nebo jestli chci hlavně, aby portfolio rostlo a mít všechny zisky jako nárůst hodnoty, je zcela na mě a podle toho si můžu namixovat svoje portfolio.
BEYOND 4% – DIVIDENDY
Řekli jsme si tedy jednoduché pravidlo 4% pro jakékoliv akcie. To ale samozřejmě neznamená, že 4%čerpání jsou maximum a je to něco, co nemůžeme za určitých podmínek přesáhnout. Ještě jsem se také nezmínil o dividendách, v podstatě se jedná o výplatu, kterou dostane držitel akcie, většinou za to, že se firmě dobře daří a chce předat zisky na akcionáře. Zabředávat se hlouběji do dividend tady nechci, ale řekněme, že dividendy jsou forma cashflow, obvykle kolem dvou až tří procent ročně z ceny akcie, díky který nemusíme řešit odprodávání, abysme z portfolia vytáhli nějaký peníze.
Typické akcie, což jsou společnosti, které už jsou zajeté a mají dlouhodobé a stabilní zisky v každé situaci, například Coca-Cola, Procter&Gamble, McDonalds a podobně, obvykle vyplácejí dividendy kolem dvou až tří procent. Tyhle společnosti už jen tak něco neohrozí, i když bude krize, budou lidi potřebovat jíst, pít a nakupovat léky. Takže většina lidí si myslí, že kolem 3% je maximum, co z dividend můžou získat.
Nedávno jsem přečetl jednu fajn knihu, kde autor popisuje různé druhy dalších investic na akciovém trhu, nejrůznější fondy, REITY, a organizace, které dělají trochu jinou činnost, a díky tomu je drtivá většina jejich zisků vyplácená jako dividenda nebo distribuce. Co to znamená? Že v praxi místo 3 % vyplácejí třeba 5 %, 7 %, nebo dokonce i 10 % svojí hodnoty ročně. Pokud opět předpokládáme průměrnou výnosnost 10 % ročně, znamená to, že fond co vyplácí 10 % jako distribuce, pravděpodobně bude mít nula procentní růst, Fond se 7%distribucí pravděpodobně 3% růst a fond co vyplácí 15 % (ano i takové jsou) bude mít 5% roční pokles ceny, Abychom se dostali zase na těch průměrných 10 %.
Pokud si tedy namixujeme portfolio z běžných dividendových akcií, které mají například 3 % a z fondů a dalších nástrojů, které vyplácí 7 až 8 %, pak se v průměru dostaneme na nějakých 5 %. Pokud chceme být odvážnější, klidně můžeme jít až na 7 %. Víc bych ale nebral, protože je taky důležitý, aby naše portfolio dál rostlo, alespoň tak rychle, jako inflace. Pokud tedy vezmeme 7 % jako dividendy a budeme brát zbylých 3 %, o které bude naše portfolio ročně růst, jako ochranu proti inflaci, tak můžeme ročně čerpat z portfolia až 7 %.
30 000 x 12 / 7% = 5 146 000
To znamená, že pro důchod 30 000 měsíčně nám stačí mít portfolio s hodnotou lehce přes 5 milionů. To už rozhodně nezní jako nereálná částka, a navíc nám těch 30 tisíc poroste s inflací. Pokud je naše portfolio dostatečně rozdistribuované, tak se nám pravděpodobně ani nic nestane. Spousta fondů, které vyplácí kolem 7 %, jsou relativně bezpečné, jsou to například provideři elektřiny, plynu, infrastruktury a podobně. Nebo jsou to REITY, tedy firmy investující do nemovitostí a bydlení.
ALE 30 TISÍC JE PRO MĚ DOCELA MÁLO…
Přijde ti to jako málo? Tak ale uvaž, že pokud nemusíš pracovat, tak tě v Česku nic nedrží. Každý má samozřejmě jinou situaci, i vzhledem k rodině a dalším okolnostem. Ale pokud jsi schopnej se přestěhovat, můžeš si vybrat jeden z daleko levnějších států, který tě láká, a kde budou mít tvoje peníze daleko větší kupní sílu. Například mě napadá Thajsko nebo Vietnam, kde jsou ceny oproti česku poloviční. Takže z tvých 30 000 se najednou stalo 60 000 ve smyslu, kolik si toho můžeš dopřát. A navíc můžeš žít na pláži. Pokud žiješ v Praze, můžeš se přestěhovat do menšího města, na vesnici, a nebo se jinak uskromnit. Do práce už chodit nemusíš, to ti minimálně otevře nějaké nové možnosti a ušetříš za dopravu.
Jen pro zajímavost, pokud by tě lákalo žít například v Thajsku, myslím si, že poměrně kvalitní život v hlavním městě by tě stál tak maximálně 20 000 korun. Samozřejmě záleží. Na to bys potřeboval přesně tři a půl milionu korun při 7% dividendách.
JAKOU STRATEGII VOLÍM JÁ?
Bavili jsme se tady samozřejmě o extrémních možnostech. Vysoký procento distribucí, velmi nízký částky, který mi musí každý měsíc stačit, a možná i nutnost relokace či uskromnění se. Důležitý ale je, že být finančně nezávislý je naprosto reálná věc, a to i s pár miliony na účtu. Teď ti ukážu, jaká je moje strategie, kterou já vnímám jako tu naprosto nejlepší.
Mojí prioritou je samozřejmě maximalizovat výši mýho portfolia, chci být multimilionář, eventuálně i miliardář, v druhý řadě bych ale taky rád potenciálně šel do důchodu za řekněme nízký jednotky let, a chci, aby přechod byl možnej a jednoduchej. A nechci přitom úplně žít v chudobě. Velmi běžný způsob v Česku, jak se stát rentiérem, jsou investiční nemovitosti. Ale ty obvykle dají hodně práce. Druhou nejběžnější cestou je Akciový trh.
Co se týče pravidla 4%, tak často lidi vlastní nějaký index, jako třeba FTSE all world, s@p500 a podobně. I já jsem na tomhle začínal, proto mám taky část portfolia v indexu S&P500. Ten má poměrně malou dividendu, zhruba jedno procento, to znamená že jako rentiér bych musel ještě 3 % odprodat a doufat, že bude trh plynule růst. Postupem času se mi ale přestala líbit myšlenka toho, že bych musel odprodávat akcie, ač to tady v Česku má určitý daňový benefity (který ale nejspíš nebudou trvat dlouho). A pak jsem narazil na dividendový index, který je populární v Americe, a to konkrétně Dow Jones dividend 100. Na ten se zaměřuje ETF fond SCHD.
SCHD je populární v Americe hlavně pro to, že za 22 let existence indexu rostlo dohromady o 12 % ročně, a navíc je výše dividend kolem 3 %, teď zrovna 3,5 %. A co mi přijde jako klíčový údaj, za posledních 12 let byly samotný výplaty dividend zvyšovány každý rok o 12 % v průměru. To znamená, že pokud plánuju žít z dividend, potřebuju vyžít zhruba ze 3- 3,5 % portfolia. Což je vesměs jen lehce konzervativnější než pravidlo 4 %.
Při našem příkladu, kde mám 5 milionů korun, je to zhruba 12 – 15 tisíc korun měsíčně. To je poměrně málo co? Tady je ale klíčová jedna věc, a to je průměrnej nárůst dividend 12 % ročně. Pokud chci z těch dividend žít, tak první rok zkrátka žiju z 15 000 měsíčně. Další rok lze ale očekávat, že SCHD navýší dividendy o těch 12 %, a najednou už nežiju z 15 000 měsíčně, ale z 16,800 měsíčně. Rok na to už to je 18 800 a za tři roky celkem už žiju z 21 tisíc korun.
15 000 x 1,12 = 16 800 x 1,12 = 18 800 x 1,12 = 21 000
I kdybychom chtěli být konzervativnější, a uvážili nárůst dividend jen 10 %, tak i tak by se dividendy pravidelně zdvojnásobovaly každých 7 let. A tohle je pro mě naprosto klíčová informace. Kdo z vás by šel do důchodu za 15k měsíčně, když by věděl, že za 7 let už to bude 30k? a za dalších 7 let 60k?
A tím pádem mě vůbec nezajímá, jak a kde se pohybuje trh. Protože SCHD je složená ze společností, jako je Coca Cola, McDonald, nejrůznější banky, výrobní firmy a podobně, tak se můžu jen těšit na pravidelné zvyšování dividend, a nic jiného mě nezajímá. Dividendy mi navíc chodí pravidelně na účet každé tři měsíce. A je mi tím pádem i jedno, jestli budu žít 30 let, 80 let nebo ještě 800 let. S časem totiž budu mít pořád a pořád větší rentu.
ZÁVĚR
Doufám, že jsem ti tu trochu objasnil, že rentiérem se opravdu může stát každý, hlavní je mít ty správné informace, a dlouhodobý mindset. Přinejhorším ti potom stačí něco kolem tří až pěti milionů korun, takže pokud nesnášíš svýho šéfa, možná je pomalu čas se nad tímhle zamyslet. Pokud se ti článek líbil, tak se přihlaš k pravidelnému newsletteru, plánuju publikovat spoustu dalších užitečných článků. Tak huzaah.
