Mám pro tebe jednoduchou otázku: Chceš do konce života pracovat, dokud se ještě budeš moct hejbat, až ti nakonec v pokročilým věku tenhle stát dovolí jít do důchodu, za pravděpodobně minimální mzdu? A nebo si radši nastuduješ, jak fungujou investice, pravděpodobně na youtubu žejo, uděláš si vlastní portfolio, pár let do něj budeš sypat peníze, pravděpodobně bude složený z nějakýho populárního ETFka v Evropě jako VUSA nebo IUSA (což je vlastně S&p500), a nebo MSCI world, a až budeš chtít do důchodu, začneš prostě odprodávat 4 % portfolia ročně povýšený o inflaci?
Nejedná se o žádný formát investiční ani daňové rady. Divák na sebe přebírá veškeré riziko při aplikování informací v tomto příspěvku.
Pokud jsi odpověděl, že určitě možnost dva, tak jsi aspoň za mě na dobrý cestě. Popsal jsem ti tady totiž v podstatě pravidlo 4 %. Pravidlo 4 % je bezpochyby ta nejznámější metoda, jak čerpat peníze z portfolia, aby člověk nemusel pracovat a mohl jít do důchodu a nechat se jím živit. A to jak v Americe, tak samozřejmě i v Česku. Tohle pravidlo je tak extrémně známý, že ho lidi berou jako jedinou možnost, jak žít z portfolia.
Jsi si ale jistej, že je pravidlo 4 % opravdu to nejlepší co existuje? Nebo existuje nějaká lepší metoda, jak svoje portfolio proměnit v důchodovou mašinu, která ti bude měsíčně platit rentu? Já sám jsem si tuhle otázku položil, a představ si, našel jsem na ní odpověď. A ač samozřejmě záleží na situaci každýho člověka, pro mě je jednoznačná odpověď “Ano, existuje lepší strategie”. A aby sis mohl udělat obrázek i pro sebe a svojí situaci, tak ti jí tady popíšu, a podíváme se i na výhody a nevýhody týhle strategie v porovnání s pravidlem 4 %. Tak pojďme na to.
NEJDŘÍV KRÁTCE K PRAVIDLU 4 %
Budu předpokládat, že už jsi o něm slyšel. Takže v jednoduchosti, jde o studii z dvacátýho ostoletí, která říká, že odprodáváním 4 % portfolia povýšenýho o inflaci, která dělá 3 % každý rok, můžeš odprodávat přesně tolik svýho portfolia každý rok, a máš šanci přes 96 %, že ti tvoje portfolio vydrží 30 let a dokonce bude s největší pravděpodobností na konci těchdle 30 let daleko větší. 30 let je to proto, že se má jednat o důchodovej plán, No a dřív prostě Američani odhadovali, že typickej důchod trvá maximálně 30 let, takže to vlastně stačí. To je docela jednoduchý, říkáš si určitě. Myslíš si ale, že v praxi to takhle opravdu někdo dělá? Ve skutečnosti, alespoň podle toho, co říkají Američani, to je stejně jenom guideline. 4 % nejsou pravidlo. Pojďme se podívat na hlavní nevýhody tohohle pravidla, který jsem při svým výzkumu a porovnávání s alternativníma strategiema našel.
NEVÝHODY
Strategie může selhat podle chování trhu
- Tahle strategie těží hlavní výhody z toho, že ceny akcií v čase vždycky rostou. A je to jasný, když totiž prodáváš, tak chceš, aby tvoje akcie byly co nejdražší. Co se ale stane, pokud půjdeš do důchodu řekněme s 10 miliony korun v portfoliu, takže první rok odprodáš 400 tisíc, a za půl roku trh spadne na polovinu, protože přijde krize?
- Od tebe se ale furt očekává, že další rok odprodáš zase 400 000 + inflaci (což je 12 000 navíc), to už ale nejsou 4 %, ale skoro 9 % z tvý nový hodnoty portfolia. A to jen proto, že přišla krize ve špatný době. Zvládne se tvoje portfolio vzpamatovat? Protože poměrově najednou odprodáváš 2x víc než bys měl. Nebo budeš muset jít zpět do práce? A pravděpodobně se budeš muset rozhodnout, jestli opravdu vybrat 400k, nebo radši míň? A jak to dělat do budoucna? prostě potřebuješ plán? a s tím souvisí další bod…
4 % jsou jen vodítko, ne pravidlo.
- Už jsme to tu zmínil, ale odprodávání 4 % je prostě jen vodítko. Ve skutečnosti je mnohem víc nerealistický každej rok přesně odprodat 4 % + inflaci. V realitě si nakonec drtivá většina lidí, kteří tohle pravidlo používají, tyhle procenta nějak přikrášlí, a nebo vybírají míň, protože si třeba přivydělávají jinde.
Studie je zastaralá
- Tohle je spíš doplněk. Původní studie počítala zaprvé s maximální dobou 30 let důchodu, což mi přijde jako vtip, já budu potřebovat minimálně 60 let, a nejlíp strategii, která bude fungovat neomezeně, a navíc byla studie kalkulovaná s poměrem dluhopisů v portfoliu.
- Bro ukaž mi někoho, kdo si kupuje dluhopisy. To je prostě blbost, a víme jak se bude chovat portfolio složený jen z akcií, líp nebo hůř? Paradoxně co jsem viděl, portfolio 100% složený z akcií má menší šanci na úspěch, ale zase může skončit s mnohem větším množstvím peněz. takže něco za něco. Nicméně tím pádem budeš muset počítat se snížením těch 4 % na třeba tři, aby jsi zase zvýšil šanci na úspěch, a už tady ani nemluvím o delší periodě než 30 let. To už se pak bavíme o withdrawal rate třeba 2,5 %. To moc flexibilní není co?
Musím prodávat akcie.
- Tohle je pro mě ten největší problém. Protože mi není příjemný prodávat část mýho portfolia. Vem si to takhle. Ty se vlastně zbavuješ určitýho počtu svých akcií, zatímco doufáš, že cena těch zbývajících poroste o víc, než kolik poměrově prodáš. Takže v extrémní situaci nakonec skončíš s jedním kusem akcie která bude mít extrémně vysokou cenu. Nevím mě se to prostě nelíbí.
- Ano, je tady v Česku výhoda, že při prodávání platíme daně, pokud držíme dýl jak 3 roky, to je super, ale bude tady tohle pravidlo vždycky? No nevim.
- A navíc prodávání akcie implikuje, že mi ani tak moc nezáleží na kvalitě daný firmy nebo firem, který akcie obsahuje, ale spíš o tom, jak moc je ta akcie populární a jakou má cenu. Jasně, tyhle dvě věci obvykle jdou ruku v ruce, tzn. lepší firma by měla mít větší hodnotu na trhu, ale ne vždycky to tak je. Ceny na trhu jsou tvořený nejrůznějšíma vlivama, a většinou jsou to hlavně přesvědčení normálních lidí. Například ta pitomá Tesla, kterou všichni tak milujou, je krásným příkladem tohohle. Musk tak dlouho křičel jak budou v roce 2020 na silnicích miliony robotaxis, který majitelům budou vydělávat pasivně miliony ročně, až nakonec drtivá většina youtuberů a akcionářů tomuhle uvěřila a Teslu vyhnali v roce 22 na extrémní ohodnocení na trhu. Myslíš si ale, že ta firma tuhle hodnotu fakt má? To ani náhodou… A přesně na tyhle diskrepance je tahle strategie náchylná, protože se všechno točí o ceně akcie a výši tvýho portfolia. A kvalita firem, který v ní jsou, je technicky irelevantní.
Pracnější než alternativy
- Pokud chci tuhle strategii používat, tak musím vědět, kolik jsou ty 4 %, kolik je inflace, jestli si opravdu můžu dovolit celý %, nebo radši míň, a jak je na tom zrovna trh, a tlačí mě to ke spekulaci, jestli radši neprodat o měsíc později protože teď jsou zrovna akcie dole a bla bla bla.
- Navíc potom musím zadat platbu a rozhodnout se, který akcie prodat, pokud jich mám víc.
- Na rozdíl v porovnání s dividendama, mi prostě přijdou na účet, a to je všechno. Ale k tomu se dostaneme.
-
Výběry se zvyšují pouze o 3% ročně.
- Pokud uvážíme, že budeš následovat pravidlo 4 % do puntíku, tak to znamená, že si každý rok můžeš vybrat ty 4 p% plus navíc inflaci, což je zhruba 3 % navíc každý rok. To znamená, že tvoje kvalita života se prakticky nikdy nezmění, protože si sice každý rok vybíráš o inflaci víc, ale to je hlavně proto, že tě budou všechny věci, co si kupuješ abys mohl žít, jako jídlo, nájem apod. stát o ty tři procenta víc v průměru.
- Takže na konci těch třiceti nebo šedesáti let, si budeš moct koupit úplně to stejný množství věcí, jako na začátku důchodu. To není zrovna moc motivující co?
- Na rozdíl u dividendový strategie, kterou si popíšeme jako alternativu, si stačí vybrat akcii, která zvyšuje svojí dividednu o víc jak 3 % ročně. To jsou mimochodem skoro všechny, obvykle je to od pěti do sedmi procent. Díky tomu ti potom při žití z takový dividendy kvalita života každý rok stoupá o rozdíl těchhle procent růstu, oproti inflaci. což je 2 až 5 % ročně. To je jako kdyby ti někdo automaticky v práci přidával na platu 2 až 5 % automaticky každej rok. Hustý!
-
-
Výběr akcií do portfolia
- Pokud sleduješ můj kanál dýl, tak víš že vybírání jednotlivých akcií prostě nedává smysl. A navíc by ti to ztížilo práci s odprodáváním akcií, když si budeš muset vybrat, kterou zrovna odprodat. Proto je vždy lepší si prostě vybrat indexový fond a držet jen ten.
- Tady v Česku se typicky používají nějaké S&p500 fondy jako VUSA nebo IUSA, či MSCI world. Ovšem problém je tady dvousečný. Zaprvé tohle jsou ETFka pro Evropany, protože ty americký si koupit nemůžeme, (nebo snad jo? pokud o tomhle chceš vidět víc tak se koukni na moje video o tom jak si můžeš koupit americký etf i jako Evropan). A ty evropský alternativy mají daleko větší poplatky, ale taky nejsou s&p500 nebo MSCI world výkonostě tak dobrý, jako některý dividendový fondy z USA, který jsou na naší alternativní strategii jako dělaný. Překvapující co?
A JAKÝ JSOU VÝHODY?
Napadly mě jenom dvě. A to, že tahle strategie je hodně populární, takže existuje spousta materiálů a studií, a za druhé, pokud bude osvobození z daně po držení tří let v Česku stále existovat, tak ušetříš zhruba polovinu na daních. Ale protože daný fondy tady stejně mají horší výkonnost, tak tyhle ušetřený daně stejně vlastně ztratíš.
Tak se teď pojďme podívat na mojí alternativní strategii, ať tady nemelu zbytečně. Tahle strategie se poslední dobou dostává do povědomí lidí. Jedná se o tvorbu dividendovýho portfolia a žití z dividend. Dividendy určitě nemusím vysvětlovat. Jedná se obvykle o kvartální platbu, kterou firma vyplácí akcionářům, protože se chce podělit o zisky. Navíc drtivá většina firem rok co rok svoje dividendy zvyšují. To jsou přesně ty, na která se chceme zaměřit a které mají dobrý model a mají zisky. Jinak by tu dividendu nemohly vyplácet a zvyšovat, že? Důležitý je taky zmínit, že dividendový firmy jsou typicky už zajetý firmy, který tak nekolísají na ceně, mají stabilní příjem a stabilní zisky a obvykle nejsou ovlivněný krizema a pohybama trhu. Firmy jako Coca Cola, P&G, Colgate, Palmolive a tak podobně. Když je krize, tak si lidi nebudou kupovat iphony, zato pořád potřebují jíst a pít, kupovat léky apod. A to je bezpečnost navíc pro nás jako investory.
POJĎME SI VYJMENOVAT HLAVNÍ VÝHODY, NEŽ SE PODÍVÁME NA DETAILNĚJŠÍ MOŽNOSTI TVORBY PORTFOLIA:
Jednoduchost při čerpání dividend
- To je krása dividend, prostě mi pravidelně chodí na účet, a navíc se v čase zvyšují. Takže si jenom přepošlu to, co mi přijde, a z toho žiju. To je všechno, žádná matematika, žádný kraviny.
Není náchylné na pohyby trhu
- Je úplně jedno, jestli trh spadnul o 50 %. Pokud držíš kvalitní firmy, tak ti pořád budou platit dividendu, bez ohledu na krize. Lidi budou přece pořád potřebovat nakupovat výrobky od těchhle firem i v krizi. Takže je jen malá šance, že by najednou většina z nich zkrouhla nebo zastavila výplaty dividend. Naopak si v době krize můžeš za vyplacený dividendy přikoupit víc akcií ve slevě. A s tím souvisí:
Nemusím prodávat akcie, část můžu dokonce reinvestovat a přikupovat.
- Přesně, a to se mi mega líbí. Můj počet akcií roste, a když jdu do důchodu, zůstává stejnej. Nebo si můžu říct že si přikoupím pár akcií z nějakýho podílu vyplacený dividendy, ať jich mám i tak trochu víc. tohle s pravidlem 4 % nejde. Tam vždy skončím s míň akciema, než jsem začal.
To, jakou chci dividendu, si můžu nastavit (kdekoliv od 2 do 10 %)
- Existují nejrůznější dividendový akcie a fondy. Některý mají malou dividendu ale rostou hodně na ceně, a některý mají zase jenom dividendu ale na ceně nerostou. Vždy je to kdekoliv od dvou do 10 % ročně, krom výjimek samozřejmě. A je na tobě, jak si portfolio poskládáš. S pravidlem 4 % na rozdíl od toho máš prostě 4 % a to je všechno.
Kvalita mého života se neustále zvyšuje
- Jak už jsem říkal, většina firem zvyšuje dividendu zhruba o 5 až 7 % ročně. A to mě za prvý ochrání před inflací, a za druhý zvyšuje moje peníze, který mi chodí na účet, ještě nad inflaci. Takže si rok od roku můžu dovolit víc a víc.
Lepší výkonnost než s indexy simulující trh
- O tomhle mám samostatný video o přímo SCHD ETFku a srovnání s ostatníma, ale v jednoduchosti, ETF trackující trh mají dlouhodobou výkonnost asi 10 % ročně. Kdežto dividendový ETF skoro 12 %. To je velkej rozdíl. A ještě dostaneš větší dividendu.
Prakticky nemůže selhat a trvá věčně
- Asi to nejlepší. pokud máš portfolio s kvalitníma firmama, nebo úplně nejlíp, index, který rebalancuje za tebe, tak nemůžeš selhat. V tom indexu prostě budou vždy firmy, které budou vyplácet dividendu, a pokud jsou to kvalitní firmy, tak tuhle dividendu nikdy nesníží nebo nezruší, naopak ji budou zvyšovat. A to určitě rychleji než inflace. Tím, že nemusíš žádný akcie prodávat, se prostě jen spoléháš na to, že tě tvoje kvalitní firmy v portfoliu podpoří dividendou. Navíc z tý dividendy žijou i akcionáři těch daných firem, takže bude v jejich zájmu, aby jí udrželi a rozšiřovali.
- A ani ti nemůžu dostatečně zdůraznit jak mega důležitý je v týhle době, že nemusíš řešit, jestli tvoje portfolio zmizí za 30 nebo 60 let, zvlášť když je možný, že za pár let vymyslí umělá inteligence nějakou technologii, která nám prodlouží životy o 100 nebo 200 let. a teď si vem, že jedeš pravidlo 4 % a tvoje portfolio ti náhodou vyprší, protože se stalo pár krachů a tys ho vyčerpal dřív, než jsi měl. Tohle se s dividendama nestane.
Strategie vychází z držení kvalitních firem (zvyšující dividendu)
- Oproti pravidlu 4 % ti nejde jenom o nárůst ceny. Naopak ten ti je šumafuk. Tobě jde jenom o držení kvalitní mašiny, která vydělává peníze a ty pak vyplácí investorům.
V PODSTATĚ EXISTUJÍ TAKOVÝ TŘI ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI, JAK SI VYTVOŘIT DIVIDENDOVÝ PORTFOLIO, KTEÝR TĚ BUDE V DŮCHODU ŽIVIT.
Složit si portfolio z 10 až 20 vlastnoručně vybraných akcií.
Kupování pouze jednoho indexového dividendového ETF, který všechno dělá za mě
Složení portfolia z různých fondů s vysokým procentem distribucí, čímž můžu dosáhnout opravdu vysoký dividendy a jít do důchodu fakt brzo.
První možnost je si myslím relativně jednoduchá. Prostě si poskládáš portfolio z akcií, který vyplácí dividendu kolem 4 % z ceny akcie, za posledních minimálně 10 let, ale nejlíp 30+ ji zvyšovaly každý rok a nejlíp o 5 až 7 % ročně. Pak z tohohle portfolia žiješ a občas rebalancuješ.
Druhá možnost je mnohem jednodušší. Prostě si jen koupíš dividendový ETFko. V česku máme dost trapný alternativy, v Americe jsou samozřejmě napřed. Já třeba miluju SCHD, což je naprosto perfektní dividendový ETF z Ameriky. Pokud se chceš dozvědět víc o tom, jak si tohle ETF koupit a jak funguje, koukni se na můj článek o SCHD,.
Třetí strategií by bylo složit si portfolio z fondů, který nabízí vyšší dividendu než normálně, až za cenu nižšího růstu ceny akcie. Většinou je to od pěti do sedmi procent. To znamená, že můžeš do důchodu daleko dřív, protože v porovnání s pravidlem 4 % ti při výplatách 5 až 7 % ročně samozřejmě stačí daleko míň peněz. Ovšem vzdáváš se i růstu do budoucna.
O těchhle fondech se zmiňuje tahle kniha, jsou to nejrůznější REITy, BDCs, covered call etfs, a podobně. Trochu do nich zabředávám v tomhle videu. A to je asi tak všechno. Já sám aplikuju mix strategie 1 a 2. Doufám, že jsem ti tu poskytnul lepší přehled o tom, proč pro mě je pravidlo 4 % v porovnání s dividendovým portfoliem prostě pitomost, ač to samosebou každej můžeme vidět trochu jinak.
Snad máš teď trochu víc informací, pokud se chceš dozvědět víc, tak se koukni na související články, a já se na tebe těším u dalšího článku, opět na tomhle blogu. Tak Huzaaah.
