Určitě už jsi se taky zamejšlel, kolik bys měl peněz, kdybys tehdá investoval do jednotlivjejch akcií, jako třeba do bitcoinu, Applu, Microsoftu nebo Tesly co? To by jsi měl pak návratnost klidně i 100 % ročně? Možná si už přemýšlel nad tím, jestli má smysl vybírat si jednotný akcie, a nebo jestli radši prostě kupovat index a dlabat na to? Pokud si chceš vybírat jednotlivý akcie, tak ti pravděpodobně jde hlavně o to, abys vydělal víc, než někdo, kdo jen nakupuje index a spokojí se s průměrným výsledkem. Zkrátka a dobře chceš překonat průměrnýho investora a být tak odměněnej za tvoje úsilí spojený s analýzou a vybíráním tý správný firmy ve správný době. A navíc, nakupovat jednotlivý akcie a doufat, že za měsíc vyrostou na mnohonásobek původní ceny, je prostě sakra sranda, nemám pravdu?
Nejedná se o žádný formát investiční ani daňové rady. Divák na sebe přebírá veškeré riziko při aplikování informací v tomto příspěvku.
Tak se pojďme podívat na to, jakou máš šanci překonat toho průměrnýho investora. Co se týče celkový výkonnosti trhu, říká se, že to je zhruba 10 % ročně. Samozřejmě v průměru na horizontu desítek let. A to je vesměs pravda. S&p 500 index má za posledních sto let v průměru opravdu lehce přes 10 %. Ten obsahuje 500 největších firem, které byly založeny v Americe (teď už působí většinou globálně). Pak je tu VTI, to je index všech veřejných firem v Americe, ten má pár tisíc firem, a je v podstatě shodný s s&p. To je tím, že se v rámci obsažení trhu dost překrývají. VTI obsahuje skoro 90 % s&p, takže to, že se jim vede stejně, dává smysl.
A asi nejdiverzifikovanější index, který zejména my Evropani známe, by byl MSCI world, kde je obsažených tisíce akcií z nejrůznějších států na planetě, a opět, dlouhodobá výkonnost se pohybuje kolem těch 10 %. V tom jsou vždy započítaný jak nárůst na ceně, tak i dividendy. Takže čím víc diverzifikujeme, tím víc se výsledky blíží k 10 % ročně. A není to omezeno jen na Ameriku. Co když se ale podíváme na jiný kategorie firem? Například jen na technologie, nebo jen na růstovky, nebo na dividendový a zároveň růstový akcie, můžeme taky očekávat těch 10 %? Tady už je to trochu zajímavější. Jak už jsem zmínil v minulým článku, pokud se podíváme na volatilnější skupinu akcií, jako třeba v indexu Nasdaq 100, dalo by se očekávat, že výnosnost bude vyšší, protože i riziko (volatilita) je větší. A tak tomu i bylo například u indexvýho fondu QQQ, kterej sleduje Nasdaq100 a za posledních 25 let vrátil investorům přes 14 % ročně. 10 % vs 14 %, to je docela rozdíl co?
No a co třeba dividendový akcie? Kolik se u nich dá očekávat? Tady je to poněkud paradoxní. Často se totiž setkávám s názorem, že dividendový akcie nebudou mít takovou návratnost, jako průměr trhu. Je to prý proto, že dividendový firmy už jsou zajetý, a mají menší prostor pro růst. Už neinvestujou všechny peníze zpět do sebe, místo toho raději část vyplatí investorům v podobě dividendy. No a pokud neinvestujou do sebe, tak nemůžou mít vyšší návratnost, než ty růstovky, no ne? Jako, mě to dává naprostej smysl. Je to intuitivní že? Aaale realita je podle výzkumů úplně jiná. Připisuje se to spoustě faktorů, například tomu, že stabilita těchhle firem je větší, trpí míň při poklesech trhu, lidi už je znají, mají nějakou jinou výhodu, a tak podobně.
No a jeden ze známých indexů pro tyhle blue chip firmy s dividendama kolem 3 % je právě dow jones dividend 100. Ten měl za posledních 22 let, co existuje, celkovou návratnost s růstem i dividendama lehce přes 12 % ročně. No pane jo, takže trh se dá překonat, a to dokonce i jinýma indexama. Jen je třeba si dobře vybrat správný index. A teď přijde jedna na zamyšlenou. Na trhu pracujeme se dvěma druhy rizika, Systematickým a nesystematickým.
Systematický je ten, kterýho se nemůžeme zbavit diverzifikací. To je riziko jako například že přijde krach, vnější vlivy jako válka a podobně, nebo specifický problémy vztahující se přímo ke konkrétní akcii. Například že se zjistí, že firma udělala něco nelegálního, a její cena spadne, a podobně. Za držení tohohle rizika je investor odměněnej vyšším výnosem. Třeba nově založená firma, o který nikdo nic neví, může mít explozivní růst, ale taky může lehce zkrachovat.
Na druhou stranu nesystematický riziko je riziko vztahující se na jednotnou akci. Pokud mám jenom jednu akcii, tak je obrovská šance, že právě jedna tahle akcie může zkrachovat a já o všechno přijdu. A přesně tohle riziko je možný eliminovat diverzifikací. Prostě si koupím těch akcií víc a to, že všechny zkrachujou, se najednou stane mnohem méně pravděpodobným. No a teď mi řekni, pokud je tohle riziko tak jednoduše odfiltrovatelný, myslíš si, že za jeho podstoupení budeš odměněnej vyšší výnosností? Vždyť to nedává smysl. Proč by tě za to podstoupení někdo měl pozitivně kompenzovat? Držet malý počet akcií prostě nikdy nedává smysl. Ale o tom tu bylo moje předchozí video. Bohužel, všichni určitě známe ty příběhy, kdy někdo investoval před šesti lety malý množství peněz do bitcoinu, nebo do Tesly, a aniž by cokoliv dělal, je z něj teď multimilionář (i když v případě Tesly asi dlouho nebude). A to nás samozřejmě láká.
Ale řekni mi, když bys v roce 2016 investoval 500 korun do bitcoinu a v roce 2020 bys v něm měl pár milionů, chceš mi říct, že bys ho dávno neprodal už v roce 2018, když by měl hodnotu kolem pár set tisíc korun? A to je další problém spojenej s investováním do jednotlivých akcií. Jak můžeš vědět, kdy je ten nejlepší čas prodat? Nemůžeš. Ale vono je to těžký, neříct si prostě; „Tyjoo, kdybych si před deseti lety koupil Apple, tak bych svoje peníze zdesetinásobil.“ A myslíš si, že by sis před těma deseti lety fakt ten Apple koupil? Nebo by sis spíš koupil třeba Nokii? Že by Bias? Lehce se to řekne s pohledem do minulosti, kterej teď máme, co? A další problém je zakořeněnej přímo v tom, jak jako lidi uvažujeme. Řekněme že sis koupil Teslu v roce 2019. A v roce 2022 je najednou její cena třicetinásobná.
Tak co si myslíš o tom, jak jsi investoval? Myslíš si že jsi měl prostě štěstí? A nebo spíš to, že jsi tenhle růst jako génius prostě předpověděl, a dokážeš tenhle div zopakovat? Drtivá většina lidí si bude myslet to druhý. Takže vezmou peníze vydělaný z Tesly, nacpou je do jiný akcie, která bude ještě rizikovější, a budou si myslet, jak za dva roky zase vyletí o třicetinásobek nebo víc. Ale ono hele, štěstí teď nestálo na naší straně a místo růstu akcie nám tahle riskantní firma zkrachovala, a všechno, co jsme vydělali, je pryč. A takovejch případů jsou ročně tisíce. Tomu se říká čistá spekulace a confirmation bias.
Zkrátka a dobře, nakonec ty indexy mají fakt něco do sebe. Nejenom že se zbavuješ rizika pomocí automatický diverzifikace, ale ty fondy tě ještě diverzifikují v čase pomocí rebalancování, který bys jinak musel dělat ty sám. Zkrátka a dobře, firmy, kterým se daří špatně, jsou z indexu vyšoupnutý, a firmy, kterým se naopak daří dobře, jsou přikoupený. A tohleto pomáhá odstranit další lidský biasy, kterých by ses jinak dopouštěl, pokud by jsi chtěl tohle rebalancování dělat sám. Například pokud máš akcii, který se nedaří dobře, tak ji budeš radši sveřepě držet a doufat, že půjde zase nahoru, i přesto, že bys udělal líp, kdybys jí prodal a peníze přesunul jinam. Nebo když tvoje akcie kterou držíš naroste na ceně, ale ty nepřikoupíš, protože ti přijde najednou drahá. Ale přitom by to bylo naprosto racionální rozhodnutí. – The Endowment effect.
Taky tě to ochrání proti zvyšujícímu se riziku v čase, že některá firma zkracuje. Zkrátka a dobře většina firem tu nebude věčně. Jsou tu výjimky, ale mít portfolio který se za tebe zbavuje slabých článků a nahrazuje je silnějšími, bez přidaných biasů, je prostě fakt důležitý. A pokud bych chtěl teda vybírat jednotlivý akcie, tak musím počítat za prvý s tím, že chci překonat celosvětový průměr trhu, což je 10 %, a ideálně bych měl překonat i dividendový index (12 %) a i například index růstovek nasdaq s 14 %), jinak ten stock picking prostě nemá smysl. A musím si být vědom toho, že mi hrozí, že podlehnu biasům, protože jsem nakonec jen člověk. A to se mi musí povézt na delším horizontu v řádech desetiletí.
To přece není problém, řikáš si… Přece mi spoustu lidí říká, že Warren Buffett si taky vybírá akcie podle určitejch pravidel, a za celej svůj život má průměrnou návratnost asi 20 % ročně? Takže mám určitě šanci dosáhnout toho samýho, a kdo by nechtěl místo deseti, dvanácti nebo čtrnácti rovnou 20 % ročně co? Zmiňme tady jednu zajímavou statistiku. Za posledních 100 let tvořilo zhruba 4 % firem prakticky celou návratnost trhu, to je 10 %. A těch zbylých 96 % vrátilo investorům zhruba 3 % ročně. Takže pokud si vyberu 96 % akcií, dostanu ročně 3 %. Pokud se mi ale podaří trefit do těch 4 %, tak můžu očekávat 10 % a víc ročně. No já nevim, zní to jako velká pravděpodobnost, že se ti to podaří? Zkrátka a dobře, podle historie trhu je extrémně pravděpodobný, že si při vybírání jednotlivých akcií vybereš spíš losera, než výherce. A navíc musíš počítat s extrémníma biasama, který jsou prostě pro nás jako lidi přirozený, a který nás nutí si myslet, že prostě tu výherní akcii opravdu vyberem a rozhodně překonáme ten index.
A o to víc je tenhle počin nejpravděpodobnější, když uvážíme, že existujou užší indexy, jako třeba dow dividend 100, kterým se daří ještě líp, než běžnýmu tržnímu indexu, se kterým se vždycky všichni porovnávají. A jak to teda dělá ten Buffett? V podstatě je to souhra víc faktorů. Ale v roce 2018 vyšla studie, která analyzovala celou jeho historii a došla k tomuhle závěru: “Buffett’s returns appear to be neither luck nor magic but, rather, a reward for leveraging cheap, safe, high-quality stocks.”
Prostě se dlouhý léta držel plánu, nepodlehl lidským biasům a emocím, držel se jednoduchých pravidel nakupovat velké firmy pod cenou, které mají vysokou vnitřní hodnotu, a to fungovalo. A hlavně, ty firmy jsou kvalitní, to znamená že jejich model je jednoduchej, nebo mají nějakou výhodu a jsou profitabilní s dobrou vyhlídkou do budoucna. Určitě neuvidíš Buffetta kupovat si Teslu. Ale ty už jsi určitě o tomhle přemýšlel co? Koupit si Teslu? Tak možná že přesně tohle je důvod, proč by měl člověk zůstat u indexů a nechodit do singlovek.
Takže ač se může stát, že by se mohlo dát Bufetta lehce napodobit, nakonec si myslím, že ten hlavní problém je v lidský psychice. A až se objeví něco lákavýho, jako třeba byla ta Tesla, věříš si, že se udržíš a budeš následovat systém? Nebo si jí koupíš? Takže tak. No a proč že nám teda ty youtubeři radí, ať si vybereme ty dobrý akcie? Asi z podobnejch důvodů, proč i já jich pár vlastním. Ačkoliv moje jednotný akcie tvoří jen asi 36 % portfolia, a s postupem času to bude míň a míň. Vybírat si jednotlivý akcie je prostě občas sranda. Je to jako takovej informovanější gambling. S indexem se mi prostě nemůže stát, že mi během půl roku vyroste na dvojnásobek. Ale s Nvidií se mi to stalo. A to je prostě sranda. Ale já jsem aspoň schopnej si přiznat, že to byla naprostá náhoda a v budoucnu už se mi to znova nemusí povést.
Takže se držím radši u indexů. Až na výjimku, kdy si chci koupit nějaké ty jednotlivé akcie. A i tak se držím Buffettovy strategie. Koupit kvalitní dividendovou firmu, která je zrovna pod cenou, ale má zisky a bude je mít i do budoucna. Jako teď je třeba Realty Income nebo Altria. A ti youtubeři to dobře ví, tak ti tyhlety akcie samozřejmě předhazují. Navíc je to nekonečnej zdroj pro další vida. “Analyzoval jsem tuhle a tuhle akcii”. No ale upřímně, spoléhat se na názory někoho, koho ani neznám, a mnohdy neznám ani jeho finanční situaci…
Já už nemám víru v nikoho, vždycky, když si myslím, že někdo udělal výzkum akcie, a pak ti řekne, že má většinu portfolia v Tesle, no co na to mám říct??
Takže nakonec zase, indexy a nekomplikovat to. Tak co, budeš teda věřit těm youtuberům, kteří ti cpou analýzy jednotlivých akcií, a předhazují ti miliardáře Buffetta jako perfektní příklad člověka, kterýmu se zrovna daří? A pak ti vychvalují Teslu, kterou by se Buffett nedotknul ani pěti metrovou tyčí? Já teda ne!! A to jsem jeden z nich lol 😀
Tak huzaah!
