Tohle video bude tak trochu od srdce, protože spousty chyb, který tady zmínim, jsem se dopustil i já sám. Samozřejmě by bylo hloupý, kdybych se z nich nepoučil, ale je možný, že ty si jima díky tomuhle videu ani nebudeš muset projít. To by aspoň za mě bylo super. Většina chyb, kterých jsem se dopustil, mě nestála tak moc peněz, i když je tam jedna, která mě technicky stála něco kolem 300 000 korun v ušlých ziscích. Ale k tomu se dostaneme. Tak jo, kromě zmínění toho, že tohle video není individuální finanční daňová ani investiční rada, už mi jen zbývá ti doporučit, ať polechtáš algoritmus, a jdeme na to.
Nejedná se o žádný formát investiční ani daňové rady. Divák na sebe přebírá veškeré riziko při aplikování informací v tomto příspěvku.
1. NEDOSTATEK NEBO CHYBNÉ INFORMACE A JEJICH ZDROJ
První chyba, kterou tu mám, je přesně o investici do sebe sama, a to do svýho vlastního vzdělání. Nikdo se totiž o tvoje peníze nebude starat tak dobře, jako ty sám. Než se dostaneme k morálnímu ponaučení, nech mě ti říct jeden příběh. V roce 2020, když přišel čínskej vir, jsem ještě neměl moc ponětí o investování, a myslel jsem si že nejlepší příjmy jsou ze stavebního spoření, který tehdá nesl o asi 4 % ročně. Měl jsem ale kámoše, kterej se zajímal o investování. Byl to takovej ten typickej nerd jako většina z nás, co prostě v tý době prozkoumával různý věci, a říkal nám, jak zrovna skvělý jsou Zonky a že “byste přece také měli investovat, to by bylo moc dobré pro vaši budoucnost…” Jo zhruba tak to většinou prezentoval. Ne úplně relatable.
Já jsem v tý době měl alespoň minimální znalosti o tom, co se děje na český investiční scéně na youtubu. A tak jsem už tehdá měl tušení, že nejlepší bude si prostě koupit ten americkej index s&p 500, kterej přece dlouhodobě dělá 10% ročně. A co víc, teď v roce 2020 je rok čínskýho viru, a trh se řítí do propasti zhruba 35 %. Takže můj plán byl jasnej. Koupím si tuhle akcii, což je vlastně ETF, ale nemyslím si že jsem v tý době věděl, co přesně je ETF. Jen jsem věděl, že chci s&p500 a že ho chci koupit za levno, protože díky viru je teď trh značně dole. Myšlenka to byla fakt dobrá. Ale znalosti mi chyběly. Měl jsem v tý době k dispozici asi 400 000 korun, který mi ležely na účtě. Tak jsem šel za tím kámošem, a ptám se ho; “Hele, ty investuješ, poraď mi jak si mám koupit s&p abych to mohl mít jako dlouhodobý držení”. A on mi říká; “Nooo to co chceš nemám, ale používám Etoro, tam by to mělo být.”
Tak jsem si založil Etoro, poslal si tam na zkoušku 10 000 korun, našel si v listu s&p500, a dal jsem nakoupit. A najednou mi to defaultně nabízí, jestli chci nějakou páku nebo co. Defaultně tam bylo nastaveno x30. Tak si říkám, joo okej to je asi nějaká defaultní kravina, protože je to defaultně nastavený na 30, nechám to radši tak. Tady už asi vidíš, můj tehdejší level stupidity. Nevím jak bych to racionálně objasnil, ale prostě jsem tak moc chtěl už koupit ten fond a mít vyřešeno, že jsem vopravdu tyhle normálně velmi důležitý kraviny neřešil.
Ještě předtím, než jsem za těch 10k nakoupil, jsem napsal kámošovi “hele chce to po mě nějakou páku, co to sakra je?” Ale během hodiny mi neodpověděl, tak jsem si říkal že to prostě risknu. Z mýho pohledu totiž neexistovalo moc možností, jak investovat do trhu. Tak přece si koupím akcii a tím to hasne ne? No, takže se ukázalo, že jsem koupil sice s&p za mých 10k, ale koupil jsem ho za dohromady 300 000 peněz půjčených od Etora. Jakmile jsem to potvrdil, všiml jsem si, že přes všední dny mě držení týhle pozice stojí asi desetinu procenta, a přes víkend dokonce snad procento. Tak to jsem byl fakt naštvanej, říkám si, jak mám krucinál dlouhodobě držet, když mě to stojí tolik?
Aby toho nebylo málo, zrovna šel trh dolů, takže než jsem svojí pozici panicky prodal, přišel jsem o 400 korun. Celková doba držení byla asi 5 minut. Dobrý co? Když mi kámoš konečně odpověděl, řekli mi, že jsem měl počkat na jeho vysvětlení, což měl pravdu. Horší ale bylo když mi oznámil: “Noo víš ono to vypadá že ten index co chceš na dlouhodobé držení opravdu na Etoru koupit nejde, jde to jen na spekulaci na páku, já s tím taky nejsem spokojen, takže budu od Etora přecházet…” No já jsem zuřil. Samozřejmě po týhle situaci jsem se na investování vyprdnul a ještě na další dva roky jsem na to nesáhl. A to nejlepší? Kdybych tehdá získal lepší informace a byl schopnej ty peníze investovat do správnýho fondu, já nevim, klidně třeba přes Degiro, tak bych ten index nakoupil v době, kdy byl na hodnotě asi 2500 bodů. A za necelý tři měsíce tenhle index vylezl na asi 3700 bodů. To znamená že jsem teoreticky přišel o skoro 300 000 korun, o který bych měl o pár měsíců později víc, kdybych všechno co jsem chtěl, investoval.
Jaký je teda ponaučení? Takový, že nejdůležitější informace jsou ty, který si získáš sám a kterým rozumíš. Pokud nemáš aspoň základní tušení, tak ti ostatní lidi nejspíš poradí blbě a nakonec to bude ještě tvoje vina. Dva roky po týhle zkušenosti jsem vzal investování do vlastních rukou, a můžu ti spokojeně říct, že investiční cíle mýho kámoše jsem už téměř dosáhnul. On na druhou stranu investování postavil na vedlejší kolej, že si chce prý radši užívat život. Co si neuděláš sám, to nakonec nemáš.
2. VYBÍRÁNÍ JEDNOTLIVÝCH AKCIÍ
Druhá chyba by se dala shrnout pod kategorii “lidský biasy”. Prostě všechno, co nás ovlivňuje při investování. Může to bejt například myšlenka, že vybíráním jednotlivých akcií překonám index nabo průměr trhu, což prostě statisticky není pravda. Mám o tomhle spoustu videí, řekněme ale ve zkratce, že každý rok jen 4 % společností porazí index, zatímco 96 % společností je značně pod ním. Problém je, že ty 4 % společností jsou obrovský korporáty, který ten trh vyvažujou. V tomhle roce je to například Microsoft a Nvidia, dřív to byla Tesla apod.
No a jakou šanci myslíš že máš, že si vybereš přesně nějakou z těch 4 % společností? Velmi minimální. Takže za mě, největší chyba by byla spekulovat o konkrétních akciích, namísto prostě jen kupování indexu. Samozřejmě v určitý míře je kupování jednotlivých akcií sranda, pokud je to jen z části portfolia. I já sám to dělám. Ale rozhodně si nemyslím, že tím překonám trh nebo nějaký jiný index. Navíc je tu riziko, že nakoupíš draze a prodáš levně, a tak podobně.
3. NEJRŮZNĚJŠÍ FONDY A DANĚ
Ááá, tohle je nepříjemný téma. A opět to trochu souvisí s nedostatkem informací a porozumění. Popíšu ti opět konkrétní situaci, která se mi stala.
Když jsem ještě investoval do evropských fondů, to znamená ty se značkou UCITS, protože jsem o amerických alternativách ještě nevěděl, máš obvykle na výběr ze dvou možností. Distribuční fondy, a akumulační. Nepamatuju si v tý době, kde jsem ty informace získal, předpokládám že na českým youtubu, nicméně nikdo už mi neřekl, jak rozdílný přístup je u těchhle fondů se zdaněním. Jak jistě víš, distribuční fond ti vyplácí dividendy, a akumulačřní si je nechává. Všechny tyhle fondy jsou obvykle založený v Irsku, protože Irsko si nestrhává žádný daně na dividendách, a rovnou celou dividendu posílá na účet držitele akcie, což jsi ty.
Akumulační fondy dividendu nevyplácí, místo toho jí samy reinvestujou za tebe. Distribuční fondy ale jo. A je tu ještě jeden problém. Tyhle fondy obvykle drží akcie buď z USA, a nebo z celého světa. To je například indexový ETF s&p500 nebo MSCI world. Pokud je dividenda od firmy například z USA, tak si Amerika strhne už na svým území takzvanou withholding tax, ještě předtím, než dividendu pošlou do fondu v Irsku. Mezi USA a Irskem tohle dělá přesně 15 %. Ze zbytku světa je to občas víc, občas míň.
Spousta států nestrhává nic, ale třeba Německo má například 26 % daň, Francie 30 %, Taiwan 20 % a tak dál. Česko si dokonce vybírá 35 %. Proč by tady proboha někdo ze zahraničí chtěl vůbec investovat, to nechápu...
CO TO PRO TEBE ZNAMENÁ?
Pokud tvůj UCITS fond drží akcie firem z těchhle států, tak tahle daň bude stržená na cestě mezi tím státem a Irskem, a už jí nikdy neuvidíš. To se děje jak u akumulačního, tak distribučního fondu. To znamená že všechny UCITS fondy přichází o určitý procento z dividend už v státě původu akcie daný firmy. Pro fondy držící jenom americký akcie je to 15 %, a pro fondy držící mix to může být kdekoliv od 0 % do 35 % celkově. Řekněme, že to bude taky kolem 15 %, ale nepřekvapilo by mě to, kdyby to v případě mSCI world bylo značně horší. Bohužel tuhle kalkulaci jsem nikde na internetu nenašel. Nechal jsem pro zajímavost chatgpt, ať nám to vypočítá, a vyšlo lehce přes 16 %. A to jsme použili sníženou sazbu 15 % pro kanadský dividendy, o kterejch si nejsem jistej, jestli na ní MSCI World má nárok.
A teď přijde to nejlepší. Když jsem začal investovat do s&p500, což byla podle mě ta nejlepší strategie, dollar cost averaging a držení na dlouhý desetiletí, našel jsem si fond IShares core UCITS s&p500 ETF. Distribuční. Ta byla tehdy na Degiru v listě ETF bez poplatku. Protože jsem si myslel, že daň je na akumulačním i distribučním fondu stejná, protože jsem věděl, že daně z USA už jsou zdaněny na cestě do Irska, říkal jsem si že je lepší dostávat dividendy na účet a pak s nima budu aspoň moci manipulovat. A až budu platit daň, tak jen uvedu, že 15 % už je zdaněno v USA a v česku už nebudu nic doplácet že? No, to jsem se šeredně mýlil.
Na žádných reportech jsem totiž nikde nenašel, že už jsem 15 % odvedl. To je totiž informace, kterou si může odečíst jen fond v Irsku. Ten mi pak ale vyplatí novou dividendu, kde žádná daň stržená není. A tu já musím jako pitomec v Česku zdanit znova zase 15 %. Protože z výpisů je vidět jen, že mi nikde nic nestrhli. Takže vlastně na mojí UCITS ETF pozici teď jako idiot platím 30 % daň z dividend. To je hustý co? Když bych na rozdíl od toho měl akumulační fond, neplatil už bych v Česku nic. Ale pozor, to neznamená, že jsem bez daně. Ta se totiž i v případě akumulačního fondu už dávno strhla při cestě do Irska.
Někdy mi až zůstává rozum stát, jak jsou tyhle situace extrémně složitý, i přitom, že by se mělo jednat o kompatibilní UCITS fond pro Evropany. Takže jakej je můj plán? Počkám ještě pár let, až budu všechny akcie tohohle fondu držet tři roky a víc, a pak je prodám bez daně. Peníze z prodeje přesunu do nějakýho americkýho ETFka. Tam mám aspoň jistotu, že mi vždycky strhnou daň pouze 15 % s W8ben. A žádný hloupý šaškárny s irskýma fondama. Budiž tohle lekce i pro tebe. Když už UCITS, tak vždycky akumulační. A doufej že s náma vydrží pravidlo 3 let, dokud nezačneš prodávat. Protože jinak stejně zaplatíš mnohem větší daň.
4. YIELD TRAPS
Pokud máš rád dividendový akcie, tak určitě víš, že hlavním lákadlem je výše dividend, neboli dividend yield. Problém ale je, že tohle číslo není všechno. Co je podle tebe lepší, yield 2 %, nebo 7 %? No jasně že 7 %, nebo ne? A co když těch 7 % ta společnost nemá šanci udržet do budoucna? Co když je to 7 % jenom proto, že s tou firmou je něco hodně v nepořádku, a tak lidi prodávaj její akcie, a tím se yield zvyšuje?
Tuhle chybu jsem já osobně naštěstí neudělal, ale je důležitý rozlišit výši dividendy s kvalitou firmy a její dlouhodobou udržitelností. Nemá smysl to tu omílat hlouběji, ale daleko lepší ukazatel je průměrný růst dividend, nebo třeba poměr dluhů k ziskům, růst zisků a tak podobně. Samotná výše dividend není nikdy dobrým ukazatelem. A o YieldMaxx fondech, který teď frčí v americe a nabízejí yield klidně i 50 % už ani nemluvím. To je vyloženě jen díra na peníze.
5. ČASOVÁNÍ TRHU
Konečně pátá chyba, který jsem se do určitý úrovně dopustil i já, je časování trhu. Určitě víš že pokud plánuješ investovat dlouhodobě, tak je nejlepší strategie dollar cost averaging. To znamená že nakupuješ pravidelně po menších částech, a jak trh v čase kolísá, tak občas kupuješ dráž, a občas levněji. Tyhle částky se v čase vyrovnají a nakonec nakupuješ za průměrnou cenu. Dává to smysl, protože mnohdy nám ani nic jinýho nezbývá. Pokud si vyděláváme nějakou prací, tak nám samozřejmě peníze chodí každej měsíc, a tak prostě pravidelně jednou měsíčně investujeme žejo.
Noo, můj případ před pár lety byl trochu jinej. Po fiasku s s&p500 na Etoru v roce 2020 jsem se konečně odhodlal investovat svých prvních pár set tisíc, který seděly na běžným účtě. Co mi ale vrtalo hlavou je, jestli je lepší investovat celou částku, a nebo jestli si investice rozložit a nakoupit třeba každý měsíc 20 % po dobu pěti měsíců. No a tak jsem na to šel statisticky. Na internetu jsem našel článek, že v historii trhu existovalo 70% času, kdy měla investice celý sumy “takzvaný lump sum investment” lepší výsledek, než právě dollar cost averaging. A tak jsem si řekl, že pokud v 70 % případů budu mít lepší výsledky zainvestováním celý částky najednou, půjdu do toho. A co myslíš, že se stalo? V době, kdy jsem tu částku investoval, byl přesně poslední měsíc, kdy byl trh na historickým vrcholu. Jakmile jsem částku zainvestoval, pár týdnů na to byl propad a vstoupili jsme do recese, která trvala skoro dva roky. V podstatě začlo obdobý vyskoký inflace a trhy šly dolů. Přijde mi to docela srandovní. Kdybych tehdá počkal třeba měsíc, mohl bych si koupit i o 10 % víc. Ale to už tak prostě je. Co je důležitý je, že jsem měsíce na to přikupoval za svý vydělaný peníze, a tak jsem si pozici zprůměroval právě dollar cost averagingem, a to znamená že dneska jsem daleko v plusu na týhle pozici. Ale stejně je to srandovní.
Myslím si, že jedno poučení, který bych svýmu minulýmu já předal je, že pokud je trh na svý historicky nejvyšší hranici, tak je pravděpodobnější, že půjde dolů. Pokud je naopak dole oproti předchozímu maximu, je větší šance, že půjde nahoru. Od tý doby, když už něco kupuju, se vždycky snažím preferovat akcie, který zrovna nejsou na svým historickým vrcholu. Prostě kupovat pod cenou se vždycky vyplatí.
A to by bylo asi tak všechno. Budu doufat, že se těchdle chyb nedopustíš, tak jako já, ale i kdyby jo, bude to pro tebe cenná lekce, tak jako pro mě. Nezapomeň polechtat algoritmus, čekni další články na mým blogu a já se na tebe těšim příště. Tak huzzaah.
